Pouťová růže

13. prosince 2012 v 17:15 | Kiara |  Povídky
Ahoj! ^^
Mám po dlouhé době opravdu dobrou náladu - zítra nám odpadá první hodina a shodou šťastných náhod se vyhnu i té poslední. Johohó! Aspoň něco pozitivního, když už nám zrušili pizzu, která měla být dneska na oběd ( Byl to můj jediný světlý bod týdne, ke kterému jsem se fakt upínala :D)
No, každopádně mě dneska ráno navšívil nápad. Celý den jsem ho střežila v hlavě, aby mi nezmizel a nakonec jsem napsala ... netuším, jak to nazvat ... něco mezi povídkou a básní?! Však si to pojmenujte jak chcete :)


Když nám bylo dvanáct,
vystřelil jsi mi na pouti růži,
protože sis chtěl zkusit pušku
a já ti poděkovala.

Když nám bylo třináct,
vystřelil jsi mi na pouti růži,
protože jsi věděl, že mi to udělá radost
a já se usmála.

Když nám bylo čtrnáct,
vystřelil jsi mi na pouti růži,
a řekl jsi mi, že mě máš rád
a já tě objala.

Když nám bylo patnáct,
vystřelil jsi mi na pouti růži,
protože to kluci pro své dívky dělají
a já tě políbila.

Když nám bylo šestnáct,
hrozně jsme se pohádali,
a ty jsi křičel
a já vyhodila všechny růže.

Když nám bylo sedmnáct,
vystřelil jsi na pouti růži,
dal jsi ji té černovlasé dívce
a já stála opodál
a tys ji objal kolem ramen…

Kiara
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Antanie Antanie | Web | 13. prosince 2012 v 17:23 | Reagovat

Je to hrozně krásné, silné.. Moc se mi líbí, jak děj nenápadně plyne a pak, když by to člověk nejmíň čekal, je konec..

2 G. Hammerlik G. Hammerlik | Web | 22. prosince 2012 v 16:08 | Reagovat

Po prečítaní tej básne alebo poviedky. Ehm, epickej básne ak tomu mám hľadať názov správny..
povedzme, že u takých jednoduchých vecí iba pokrčím ramenami a idem ďalej. Všeobecne neverím takýmto tvorcom..a po prečítaní poslednej strofy sa vo mne niečo čudne stislo.
Blahoželám k dobitiu barikády mojich citov!
Ja teda idem ďalej.
S tým čudným pocitom.
Máš to u mňa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama